Nevybuchlá munice

Základní pyrotechnické rozdělení munice a vysvětlení terminologie, se kterou se v oboru pyrotechnických průzkumů pracuje.

Jak je to s terminologií v oblasti munice?

Ve zprávách se často setkáváme s informací, že tam či jinde se zase našla „nevybuchlá munice“, a laik se často ptá: copak se může nalézt vybuchlá munice? Jak šel čas, doba a technika se vyvíjely, doznalo změn i označování typů munice. V různě datované literatuře tak může docházet k dílčím odlišnostem.

Základní pyrotechnické rozdělení munice je:

munice známá
munice neznámá
munice nastražená

Jednotlivé skupiny lze podrobně rozdělit.

Střela 152 mm PSv vyzvednutá z hloubky cca 90 cm

1. skupina

Munice známá

Munice, jejíž konstrukce i původ jsou známé. Dělí se podle stavu a bezpečnosti manipulace na čtyři podskupiny.

a)
Munice bezvadná (nebo též nezávadná)
Je opatřena čitelným šablonováním, nevykazuje mechanické poškození ani stopy nedovolené manipulace, je uložena ve skladech nebo je v běžném používání u vojsk. Je určena k použití bez omezení. Manipulace s touto municí je bezpečná.
Manipulace je bezpečná
b)
Munice selhaná
Je ta, u které došlo při střelbě k selhání zápalky nebo zápalkového šroubu. Munice nebyla vystřelena nebo vymetena. Po uplynutí čekací doby je manipulace s touto municí bezpečná.
Po uplynutí čekací doby bezpečná
c)
Munice nevybuchlá (někdy též vystřelená nevybuchlá)
Je ta, u které nedošlo k činnosti v cíli. U této munice bývají již zpravidla odjištěny všechny pojistné části a může být přivedena k výbuchu slabým nárazem nebo pohybem. Veškeré úkony s touto municí jsou nebezpečné.
Veškeré úkony jsou nebezpečné
d)
Munice vadná
Je taková munice, která je známa svou konstrukcí, má však viditelné nebo skryté vady, které vylučují její použití.
Použití je vylučeno